|
|
Holocenní sukcese měkkýších společenstev jižní části Kokořínska
Oravec, Jan ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Beran, Luboš (oponent)
Pískovcová skalní města české křídové pánve jsou tradičně považována za floristicky i faunisticky ochuzené oblasti, neboť prostředí kyselých křemenných pískovců komplikuje vývoj rozvinutých biocenóz. Nepříznivé abiotické podmínky do určité míry vyrovnává geomorfologická rozmanitost krajiny, která vytváří širokou škálu stanovišť poskytující životní prostředí mnoha biologickým druhům s odlišnými ekologickými požadavky. Současná podoba pískovcových oblastí je však způsobena rozsáhlou transformací prostředí v pozdním holocénu, o níž vypovídají bohatá subfosilní společenstva terestrických plžů. V rámci předložené studie byla zpracována sukcese postglaciálních malakocenóz z pěti lokalit v jižní části Kokořínska, které prokazují plynulý vývoj druhově bohatých lesních biotopů v průběhu raného a středního holocénu. Z tohoto vlhkého období je také doložena přítomnost vápnitých inkrustací na povrchu kyselých pískovcových stěn, které umožnily kontinuální výskyt kalcifilních druhů měkkýšů. Postupná proměna přírodního prostředí se vztahuje k počátku mladého holocénu a byla způsobena vyluhováním živin z půdních horizontů a následující acidifikací krajiny, což se odrazilo v jejím retrográdním vývoji. Vzhledem k nálezům archeologických artefaktů byl sledován vliv prehistorických kultur na utváření přírodního...
|
|
|
Kvartérní hmyz a jeho význam pro zoogeografii, paleoklimatologii a paleoekologii
Moudrý, Jakub ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší relevantní dostupné literatury s tématikou kvartérního hmyzu. Kvartérní hmyz byl doposud českými vědci opomíjen, přestože má bezesporu potenciál poskytnout cenné informace pro komplexní rekonstrukce kvartérních nalezišť a doplnit tak ostatní výzkumy. Na hmyzu lze mimo jiné vypozorovat dynamický vývoj jeho areálů napříč kontinenty, dále slouží kupříkladu i jako doklad migračních vln fauny a flóry s hmyzem provázané. A to zejména během průběhu pleistocénu, pro který jsou typické výrazné změny klimatu, se kterým je hmyz úzce provázán. Často lze tak hmyz využít jako klimatický indikátor, se zjištěním přesných průměrných teplot a to za pomoci MCR metody. V neposlední řadě pak tyto změny korespondují i s dynamickým vývojem paleoprostředí, kde vždy hmyz hraje významnou roli. Výhodou kvartérních nalezišť pak je i fakt, že subfosilní nálezy hmyzu náleží k zástupcům recentních druhů, což umožňuje se při rekonstrukci opřít o moderní data.
|
|
|
Stratigrafie svrchního turonu a spodního coniaku ve vrtu V 800 Střeleč na základě vápnitého nanoplanktonu, česká křídová pánev
Svobodová, Andrea ; Švábenická, Lilian (vedoucí práce) ; Ozdínová, Silvia (oponent)
Stratigrafie svrchního turonu a spodního coniaku ve vrtu V 800 Střeleč na základě vápnitého nanoplanktonu, česká křídová pánev Svrchnokřídové platformní sedimenty severozápadní Evropy poskytly prostor již celé řadě biostratigrafických studií, nicméně dosud nebyla uspokojivě vyřešena otázka hraničního intervalu turon-coniac s použitím dostupných metod v oblasti mikropaleontologie. Cílem navrhované diplomové práce byl popis druhového složení společenstva vápnitého nanoplanktonu ve svrchnoturonských sedimentech české křídové pánve se zaměřením na stratigraficky a paleoekologicky významné druhy. Ve studovaném materiálu bylo zjištěno 73 taxonů vápnitých nanofosilií, přičemž významnější druhy jsou diskutovány (Marthasterites furcatus, Kamptnerius magnificus, Lucianorhabdus sp., Braarudosphaera sp., Nannoconus sp., Watznaueria barnesae, Uniplanarius gothicus, Quadrum gartneri, Thoracosphaera operculata). Pro účely této diplomové práce byl získán vhodný materiál z vrtu V 800 Střeleč, jednoho z klíčových křídových profilů v oblasti Českého ráje.
|
|
|
Selected cephalopods from the Ordovician of the Prague Basin (Bohemia) and Baltica (Estonia and Sweden): taxonomy, paleobiogeography and paleoecology
Aubrechtová, Martina ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Klug, Christian (oponent) ; King, Andrew H. (oponent)
Předkládaná dizertační práce shrnuje pět článků publikovaných v recenzo- vaných, impaktovaných odborných časopisech. Články jsou taxonomickými re- vizemi dříve neznámých nebo málo známých kolekcí fosilních hlavonožců ze spodního paleozoika Čech, Estonska a Švédska. Práce shrnují a zpřesňují pa- leogeografické a stratigrafické rozšíření jednotlivých taxonů a srovnávají jej s rozšířením podobně starých hlavonožcových tafocenóz známých z jiných oblastí. Tafocenózy jsou následně analyzovány a paleoekologicky interpretovány. Dizertační práce se sestává ze tří hlavních částí. První část je zaměřena na morfologii hlavonožců a uvádí základní diagnostické znaky, které se při popisu hlavonožců používají. Shrnuje také dosavadní názory na systematiku hlavonožců a stručně představuje hlavní skupiny významné pro období ordoviku. Druhá část práce charakterizuje geologické podmínky a vývoj oblastí, ze kterých studovaní hlavonožci pocházejí. Třetí a poslední část pak shrnuje výsledky publikovaných studií. Ze středního ordoviku pražské pánve byli studováni rod Bactroceras a dále zástupci řádu Lituitida. Rod Bactroceras Holm, 1898 je stratigraficky nejstarším známým zástupcem...
|
|
|
Využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Kopalová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerše shrnující využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích. Cílem této práce je představení subfosilních perlooček jako silného nástroje, kterým lze podrobně zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Dále je zde kriticky zhodnoceno několik nejčastějších postupů rekonstrukcí vlivu změn klimatu, výšky hladiny, acidifikace a trofie, které se často setkávají s mnoha problémy. Důležitá je správná interpretace výsledků, jelikož všechny faktory ve vodním prostředí jsou navzájem provázané a je tedy nutné vyhnout se zjednodušujícím závěrům. Navzdory určitým pochybám jsou subfosilní perloočky významnou součástí paleoekologických rekonstrukcí, s mnoha možnými aplikacemi v budoucím výzkumu. Klíčová slova: subfosilní Cladocera, paleoekologie, rekonstrukce
|
|
|
Paleoenvironmentální rekonstrukce mladšího dryasu na základě subfosilních perlooček
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
4 ABSTRAKT Paleoenvironmentální rekonstrukce jsou pro pochopení dlouhodobých změn životního prostředí klíčová. Pomocí zástupných dat (proxy) obsažených v odebraném sedimentárním profilu lze zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Indikátory s vysokým potenciálem pro interpretaci environmentálních faktorů jsou subfosilní perloočky (Cladocera), které hrají v jezerních ekosystémech důležitou ekologickou roli. Jejich subfosilní zbytky deponované v sedimentu, mohou velmi dobře odrážet environmentální změny daného ekosystému. Cílem práce v rámci paleoenvironmentálního výzkumu sedimentárního profilu z Černého jezera bylo rekonstruovat průběh klimatických změn v období pozdního glaciálu a raného holocénu. Na základě geochemických a biologických zástupných dat byl odhalen průběh mladšího dryasu (YD), který v rámci střední Evropy zatím nebyl dostatečně popsán. Území České republiky se nachází na rozhraní oceánského a kontinentálního klimatu, výsledky naznačují, že vývoj YD odpovídal klimatickému průběhu v západní Evropě. Kvalitativní P/L model, geochemická odezva, pylová analýza vlhkomilné a suchomilné vegetace a intenzita požárů prokázala, že první půlka YD se jevila vlhčí a druhá sušší. Uprostřed YD byl pozorovaný zajímavý výkyv, který si vysvětlujeme...
|
|
|
Semikvantitativní zhodnocení fosilní asociace dobrotivského souvrství (ordovik pražské pánve) na lokalitě Ejpovice
Luptáková, Monika ; Kraft, Petr (vedoucí práce) ; Mergl, Michal (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na semikvantitativní vyhodnocení fosilního společenstva stratigraficky nejnižší vrstvy 3 ze zásekového vzorku na lokalitě Ejpovice, kde v jižním břehu zatopeného lomu vystupuje ve větší mocnosti dobrotivské souvrství ordoviku pražské pánve. Práce stručně shrnuje základní poznatky o fosilních asociacích dobrotivského souvrství, jeho litologii, stratigrafii a dosavadní paleontologické výzkumy na studované lokalitě. Popisuje paleoekologii fauny nalezené ve studovaném materiálu. Hlavní část práce je zaměřena na tafonomii fosilií přítomných ve zkoumaném materiálu a jejich asociace. Na závěr je charakterizována celková fosilní asociace v závislosti na paleoekologii a tafonomii zachovaných fosilií a je diskutován model paleoprostředí na lokalitě Ejpovice. Na základě litologie a přítomných fosilních asociací je předpokládáno, že na lokalitě Ejpovice panovalo dysoxické prostředí s epizodickým prouděním. Fauna je druhově ochuzena a taxony typické pro dobrotivské souvrství jsou svým výskytem jen vzácné. Fauna je alochtonní a jedná se převážně o postmortální akumulace. Klíčová slova: ordovik, pražská pánev, fosilní společenstva, paleoekologie, tafonomie
|
|
|
Dlouhodobé disturbance v temperátních horských lesích a jejich projev v různých proxy datech
Pavlišová, Adéla ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Moravcová, Alice (oponent)
Ve své práci představuji hlavní disturbanční činitele mající vliv na horské temperátní lesy ve střední Evropě - vítr, kůrovce a požáry a upozorňuji na jejich vzájemnou provázanost. Zabývám se především popisem jejich vlastností, výsledky jejich činnosti, ekologickým přínosem a vlivem klimatu na jejich působení. S přibývajícími suchými a teplými roky se zvyšuje rozsah, intenzita i frekvence disturbancí a je proto důležité pochopit jejich roli v minulosti a připravit se tak na budoucí vývoj nejen našich lesů. Metody, kterými lze jejich historie zkoumat, nám poskytují tzv. proxy data (nepřímá data), která se od sebe v různé míře liší svou výpovědní hodnotou. Informují nás o různých časových i prostorových škálách s různým stupněm přesnosti. Všechny metody, které ve své práci uvádím, nám do jisté míry poskytují proxy data o klimatu, které s disturbančním režimem úzce souvisí. Pouze některé přímo dokazují proběhlou disturbanci, například skrze sedimentární nálezy uhlíků. Cílem mé práce bylo naznačit možné komplikace, ale také výhody, které vznikají při kombinování jednotlivých metod.
|
|
|
Geochemical markers from foraminiferal tests as a tool for reconstruction of paleoceanological environments: a case study from the Miocene of the Central Paratethys
Scheiner, Filip
Tato práce se zabývá použitím různých geochemických proxy na foraminiferách v oblasti fosilního epikontinentálního moře - Centrální Paratethydy v období langhu a následnými na nich založenými paleoceánografickými, paleoekologickými a paleoenvironmentálními interpretacemi. Jsou zde dopodrobna popsány a diskutovány použité metodologické postupy jako například analýza izotopů uhlíku a kyslíku na jednotlivých schránkách foraminifer, které byly speciálně vybrány v závislosti na problematice studovaného prostředí. Další z řady použitých geochemických proxy jsou paleotermometrie založená na poměru Mg/Ca ve schránkách foraminifer a organické proxy z celkové horniny sestávající se z analýzy izotopů organického uhlíku, kalkulace základních n-alkanových indexů a analýzy celkového obsahu organického uhlíku. Tyto metody byly následně kombinovány spolu s paleoekologickými daty týkající se foraminifer, což umožnilo definici jednotlivých vodních mas ve studované oblasti spolu s identifikací cirkulačních schémat/režimů, které panovaly v Paratethydě v období langhu. Dále bylo také interpretováno množství lokálních paleoekologických a paleoenvironmentálních implikací. Ukázalo se, že Paratethyda měla totožnou hydrografii povrchových vod s oblastí Středozemního moře na rozdíl od odlišné hydrografie vod spodních....
|
|
|
Paleoenvironmentální rekonstrukce mladšího dryasu na základě subfosilních perlooček
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
4 ABSTRAKT Paleoenvironmentální rekonstrukce jsou pro pochopení dlouhodobých změn životního prostředí klíčová. Pomocí zástupných dat (proxy) obsažených v odebraném sedimentárním profilu lze zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Indikátory s vysokým potenciálem pro interpretaci environmentálních faktorů jsou subfosilní perloočky (Cladocera), které hrají v jezerních ekosystémech důležitou ekologickou roli. Jejich subfosilní zbytky deponované v sedimentu, mohou velmi dobře odrážet environmentální změny daného ekosystému. Cílem práce v rámci paleoenvironmentálního výzkumu sedimentárního profilu z Černého jezera bylo rekonstruovat průběh klimatických změn v období pozdního glaciálu a raného holocénu. Na základě geochemických a biologických zástupných dat byl odhalen průběh mladšího dryasu (YD), který v rámci střední Evropy zatím nebyl dostatečně popsán. Území České republiky se nachází na rozhraní oceánského a kontinentálního klimatu, výsledky naznačují, že vývoj YD odpovídal klimatickému průběhu v západní Evropě. Kvalitativní P/L model, geochemická odezva, pylová analýza vlhkomilné a suchomilné vegetace a intenzita požárů prokázala, že první půlka YD se jevila vlhčí a druhá sušší. Uprostřed YD byl pozorovaný zajímavý výkyv, který si vysvětlujeme...
|
host ::
RSS.